Základy teorie moderních palných zbraní

Napsal uživatel Yeah(c) Sobota, 07 Únor 2009 19:34

Hodnocení uživatelů: / 2
NejhoršíNejlepší 

   Abych hned v začátku udržel, případně odvrátil zájem potencionálnho čtenáře, uvedu, že nejsem žádným velkým odborníkem, ani vojákem s praktickou zkušeností, nicméně měl jsem to štěstí (a stále mám), že jsem střílel z mnoha typů zbraní, různých ráží systému spouštění, a míry automatizace včetně brokovnicí, samopalů a útočných pušek. Tento fakt mě dostává do pozice, kdy mohu nezainteresovanému člověk poskytnout potřebné informace.

  Budu zde vypisovat zejména teoretické základy fungování,  tedy nepůjdu do historie, nebudu rozebírat podrobnosti, ale budu se snažit přinést ty nejužitečnější informace.

 

Co je palná zbraň

 

   Palná zbraň je střelná zbraň, využívající tlaku plynů, vzniklých hořením výmetné látky (obvykle výbušiny typu střelivin) zapálené zážehovým prostředkem, k předání kinetické energie jednomu nebo více projektilům (střelám).

   Tedy o palné zbrani hovoříme v případě, že je projektil vymeten díky chemické reakci jejíž následekem je vznik plynů, čímž vznikne tlak, který projektil uvolní velkou rychlostí, kdežto střelná zbraň může být např. kuše, kde je energie k uvolnění projektilu akumulována např. lidskou silou.

 

   Moderní zbraně jako jsou pistole, samopaly, pušky apod. jsou tedy v kategorii střelné zbraně avšak jejích nejpřesnější označení je zbraň palná.

 

 

   Rozdělení palných zbraní a základní technická data (liší se typ od typu a jen velmi všeobecně)

 

 

   - Revolvery slangově (Colty podle majitele patentu Samuela Colta):

   Dnes používány zejména jako sportovní zbraně v ráži .22LR, oproti pistolím mají výhodu v případě, že selže náboj, stačí pouze opět stisknout spoušt, narozdíl od pistole, kde je nutné ručně natáhnout závěr. Více rozebírat nebudeme.

 

- Pistole samonabíjecí:

   Jedná se o krátkou obrannou, případně sekundární zbraň. Jde o samonabíjecí zbraň, která využívá část vzniklé energie při výstřelu k pohybu závěru a tím vyhození prázdné nábojnice a nabití nového náboje.

   Pistole používají pistolové náboje v mnoha verzích a rážích. Dnes nejznámější jsou 9mm Luger, 40SW,  .45 ACP (Automatic Colt Pistol), dříve 7,65mm, 9mm Makarov. Minipistolky do dalně používají 6,35mm Browning atd.

 

•    - Obecný maximální dostřel u 9mm pistole: 1 - 1,5Km
•    - Obecný smrtící účinek u 9mm pistole: 300 - 500m
•    - Účinná střelba na cíl o velikosti člověka: 10 - 30m (průměrný střelec)
•    - Energie střely 9mm pistole: okolo 500 - 600J
•    - Úsťová rychlost 9mm pistole: 300 - 400m/s

 

   - Osobní obranné zbraně (PDW)

   Jde o nejmodernější zbraně zhlediska technického vývoje. Jsou to plně autmatické zbraně s velkou kapacitou zásobníku, minimalizovaným zpětným rázem, ergonomickým držením, rozumným dostřelem a přesností a velkou průrazností. Používají obvykle malé průměry střely určené k bojům zejména v zastavěných oblastech. Nejznámějším zástupcem je dnes zbraň P90 firmy Fabrique Nationale. FN Používá munici 5,7x28mm. Tyto zbraně nesplňují specifikaci samopalu, a nejedná se tedy o samopaly ! Dalšími zástupci PDW jsou např. MP7 od H&K.

 

•    - Obecný maximální dostřel u 5,7x28mm: 2,5Km (pouze odhaduji)
•    - Obecný smrtící účinek u 5,7x28mm: 1000m (pouz odhaduji)
•    - Účinná střelba na cíl o velikosti člověka: 200m (pouze odhaduji)
•    - Energie střely u 5,7x28mm: okolo  1500J
•    - Úsťová rychlost u 5,7x28mm: 700 - 800m/s
•    - Kadence (P90): 900ran/minuta

 

   - Samopaly ( SMG mezi jednotlivými jsou výrazné rozdíli)

   Jsou poměrně kompaktní zbraně používající pistolové náboje, což je jejich největším problémem. Pistolové náboje mají nízkou průraznost a tedy samopaly předem určují spíše k funkci v bezpečnostních, nebo speciálních složkách. První samopaly se datují k 20tým létum 19tého století, jde tedy o poměrně starou zbraň. Výhoda je vysoká kadence.

   Moderní samopaly jsou poměrně spolehlivé zbraně naopak samopaly před 2sv. válkou byli velmi nespolehlivé. I přesto dnes speciální jednotky samopalům nedůvěřují natolik, aby jim svěřili život člena a princip pohybu je takový, aby každý samopal byl krytý jiným, nebo nejlépe pistolí, při vnikání do objektů.

   Nejznámější samopaly dnes a dříve: Thompson (hezký článek zde: http://www.gamepark.cz/americky_samopal_thompson_77418.htm), německé mp 40, MP5, české vz61 scorpion, ruské PPŠ avšak i m10, m12 a Uzi.

   Samopaly používají pistolové náboje všech možných kalibrů, tedy můžeme je krmit 9x19mm (MP5), 7,65mm Browning (vz. 61) apod.

 

•    - Obecný maximální dostřel: do 2,1Km
•    - Obecný smrtící účinek: 600- 1000m (záleží na munici)
•    - Účinná střelba na cíl o velikosti člověka: do 200m nejčastěji tak 120m
•    - Energie střely: od 300 - 700J (dle munice)
•    - Úsťová rychlost: 400 - 500m/s
•    - Kadence: 600 - 800ran/minuta

 

   - Útočné pušky

   Jedná se o zbraně vyvinuté primárně k válečným účelům tak, aby dosahovali co nejvyššího smrtícího a penetračního účinku používající zkrácené puškové náboje. Tyto zbraně budí značný respekt, projektili z nich jsou velmi účinné a mají silné penetrační účinky i na velké vzdálenosti.

   Útočné pušky jsou zbraně které prostřelují železobetonové panely, cihlové zdi stromy apod. Americké útočné pušky používají podkaliberní střelivo, které zvyšuje smrtící účinek, avšak střela je snadněji vychýlitelná ze své dráhy v případě větru, větví apod.

   Nejznámější útočné pušky jsou M16 (5,56x45mm), AK47 (7,62x39mm), M4A1(5,56x45mm), vz. 58 (7,62x39mm), AK74 (5,45x39mm) H&K G36 (5,56x45mm) atd.

  

•    - Obecný maximální dostřel: do 3 - 4Km
•    - Obecný smrtící účinek: 2,5 - 3,5Km (záleží na munici)
•    - Účinná střelba na cíl o velikosti člověka: do 300m na hromadný cíl 500m
•    - Energie střely: cca 2000J
•    - Úsťová rychlost: 700 - 1000m/s
•    - Kadence: 600 - 700ran/minuta

 

 - Kulomet (strojní puška)

   Jedná se o zbraně s nižší přesností kompenzovanou vysokou kadencí a počtem nábojů. Kulomety jsou co se smrtícího účinku a maximálního dostřelu týče, značně silnější než-li útočná, puška, nejsou však tak mobilní.

   Například jeden z nejznámějších kulometů - Kulomet DŠKM 38/46 používající obrovské náboje 12,7x107mm má udáván max. dostřel až 8000m, český kulomet vz. 59 (7,62x54mm) má udáván papírový maximální dostřel 5000m a smrtící účinek na 4000m

 

•    - Obecný maximální dostřel: 5Km
•    - Obecný smrtící účinek: 4Km
•    - Účinná střelba na cíl o velikosti člověka: netroufám si odhadovat
•    - Energie střely: cca 3200J u 7,62x54mm
•    - Úsťová rychlost: 700 - 850m/s
•    - Kadence: 700 - 800ran/minuta
•    - vz. 59 mohl střílet nepřetržitě až 500 ran s těžkou hlavní

 

   Balistika střely, úsťová rychlost obecně

   Úsťová rychlost je důležitý parametr zbraně, čím vyšší úsťová rychlost, tím větší průrazný účinek, dostřel, a také přesnost střely bude na delší vzdálenost lepší než-li u pomalejší střely.

   Pokud je udávána úsťová rychlost 1000m/s, znamená to že střela má ve chvíli opuštění hlavně a ccá 5cm před ní, kdy jí ještě plyny tlačí rychlost 1000m/s. Tuto rychlost si střela samozřejmě nedrží po celou dobu letu, ale postupně rychlost klesá. Tedy 500m od místa výstřelu, již střela nebude mít rychlost 1000m/s ale nižší, např. pouze 700m/s a postupně bude klesat.

    Projektil vystřelený z hlavně zbraně nedrží přímou dráhu letu (obr. 1), ale pomalu klesá vlivem gravitace a odporu vzduchu  (obr.3) k zemi. Tento atribut je akceptován jen v málo počítačových hrách, které si zde můžete vyzkoušet.

   Díky balistice střely, může dojít k jakémusi dostřelovému paradoxu, který se občas stává myslivcům kteří při honbě za srnkou vystřelí proti kopci, střela poté může doletět mnohem dál než je její udávaný dostřel (poměrně nebezpečné) viz. obr. 2.

 

 

 

  

 

 

   Energie střely

   Energie střely je udávána v Joulech (J). Vliv na energii střely má mnoho faktorů, zejména pak velikost prachové náplně náboje, délka hlavně, hmotnost projektilu. To že má střela menší energii nemusí nutně znamenat její menší průbojnost, příkladem byť náboje 5,7x28mm s vysokou průbojností a poměrně nízkou výstupní energií.

   Pro výpočet energie platí vzorec e=0.5m * v2 (energie v joulech se rovna 0.5 krat hmotnost projektilu v kg krat rychlost v m/s na druhou ).

   Od 16J energie střely v ústí hlavně je v ČR nutný ke koupy zbraně zbrojní průkaz, do 16J nikoliv.

 

•    Kulička z Airsoftové zbraně - 0,8J (úsťová rychlost 100m/s)
•    Obyčejná vzduchovka (ty pouťový apod) - 8J (úsťová rychlost 200m/s)
•    Vyspělé vzduchovky - až 16J (úsťová rychlost 300m/s)
•    6,35mm - 60J (projektil z minipistole ráže 6,35mm projde cca 8-12cm do měkkého dřeva)
•    9mmx19 - 500J (pistol)
•    7,62mmx39 - 2000J (útočná puška)
•    5,56x45mm - 2000J (útočná puška)
•    7,62x54 - 3000J (odstřelovací puška nebo kulomet, úsťovka u pušky Dragunov 800m/s)
•    10g obyčejné čokolády - 220Kj
•    Tank - rychlost střely 1700m/s

 

   Rotace vystřeleného projektilu

   Od doby kdy se přestaly používat sférické (kulaté) projektily a nahradili je kónické (ogivální) střely bylo nutné vymyslet způsob jakým střelu za letu stabilizovat. K tomu slouží rotace střely kolem své osy kterou vytváří při průchodu hlavní její (obvykle) vývrt. Vývrt hlavně roztočí střelu kolem své osy a ta je pak za letu stabilní. Pokud by kónická střela opustila hlaveň aniž by rotovala kolem své osy, začala by se po opuštění hlavně všemožně vertikálně a horizontálně neřízeně motat, okamžetě by měnila směr letu, obrovksy by se zvýšil součinitel odporu vzduchu a střela by šla k zemi po několika 10tkách, nejvýše stovkách metrů. Samozřejmě že také daleko mimo cíl palby.

   Ke stabilizaci střely slouží, jak již bylo řečeno, vývrt (drážkování hlavně). Pošet drářek je různý, nejčastěji bývá 7 u pušek 4 u pistolí, ovšem můžeme nalézt i jiné počty. Další možností vytvoření rotace je tzv. kuželová hlaveň, jedná se o hladkou hlaveň tvořenou do mírného kuželu jež vytváří také rotaci. Používá se málo např. pistole vz. 82.

   Hloubka drážek bývá v rozmezí 0,1 - 0,15mm. Drážky zanechávají na střele charakteristické stopy jedinečné po každou zbraň dle kterých je možné, při balistických zkouškách, později určit ze které zbraně byla střela vypálena.

   Rychlost rotace střely je závislá na délce hlavně a počtu drážek, pohybuje se mezi 1000 - 1500ot/s a klesá úměrně délce letu vlivem odporu.

 

 

   Terminální balistika (velice obecně)

   Je věda zabývající se následky zásahu cíle střelou. Pro naše potřeby živého cíle.

   Při zásahu živého cíle vzniká několik druhů poškození, mluvíme nejšastěji o třech základních, které si blíže popíšeme: Jedná se o tzv. Ranivý efekt, zastavovací efekt a šokový efekt.

 

   - Ranivý efekt:

   ranivý efekt způsobují tvrdé plášťované střely s oblou špičkou. Zásah střelou s převládajícím ranivým efektem je pro cíl poměrně výhrou, tyto střely nejsou totiž určeny k zabití cíle ale k jeho vyřazení následekem zranění. Také vytvářejí z měnší části zastavovací efekt.

   Střela s ranivým efektem nezabije cíl pokud nezasáhne životně důležité orgány jako jsou srdce, mozek apod. Zásah do jiných částí těla znamená obvykle v případě včasné lékařské pomoci záchranu postiženého.

   Projektily s větší částí ranivého efektu obvykle způsobují průstřel cíle a vytváří menší balistické kanály čímž snižují smrticí šokový efekt.

 

   - zastavovací efekt

 

   Cílem zastavovacího efektu je vyřadit cíl při zásahu střelou. Větší stop efekt mají tedy logicky střely z měkkých kovů neplášťované jako jsou 9mm Makarov, které obvykle neprojdou skrze cíl, ale díky své snadné deformaci mu předají veškerou svou energii.

   Projektily s většinovou částí stop efektu neberou příliš ohled na poškození cíle, které u nich bývá díky deformaci střely velmi várazné, navíc se spojují více než u ranivých střel se smrtelným šokovým efektem a zásah těmito projektily je pro člověka velmi nebezpečný, způsobuje rozsáhlá krvácení a poškození tkáne, která se obtížně opravují. Střely také vytvářejí široký balistický kanál.

   Projektily které předávají veškerou energii cíli jsou žádané v v oboru myslivosti, kde vysokou, nebo prasata jde jen velmi obtížně, díky jejich mohutnosti, skolit střelami které proniknou skrze cíl.

 

    - Šokový efekt

    Šokový efekt není příliš prozkoumaný, a odborná veřejnost se zatím pouze domnívá co se při něm v těle konkrétně děje. Šokový efekt má pravděpodobně něco společného s hydrodynamickým efektem, kdy tělo je to tvořeno většinou vodou a voda jak známo přenáší plný potenciál enrgie do všech stran. V podstatě se jedná o to, že při zásahu do živého cíle dochází k jakémusi roztřesení celého objektu díky vodivosti kapaliny a ta má za následek poškození nervových center, neuronů apod pro život nezbytných věcí.

   Střela která je vyrobena s cílem vytvořit šokový efekt bude mít také prakticky stoprocentní stop efekt. V ozborjených válečných konfliktech jsou tyto střely zakázány Haagskou konvencí. Projektily s šokovým efektem mají obvykle ploché špičky, nebo dokonce duté špičky. Střela pak vytváří obrovský balistický kanál a usmrcuje cíl.

   Používají se zejména při lovu a v civilním užití, avšak vzhledem k jejich jasnému zaáměru usmrtit je jejich použití v civilním odvětví diskutabilní.

 

 

   - Zajímavosti k terminální balistice

   V době kdy USA bojovalo s Indiány, se výrobci munice začali prvně zajímat o tzv. stop efekt, kdy zkušenosti koloniálních vojáků odhalili nemilou skutečnost, že i pšes pouřití velkých kalibrů a způsobení smrtících zásahů Indiánům, tito stále byli schopni bojovat. Jednalo se o problém, kdy střely s vysokou energií a nulovým nebo velmi nízkým stop efektem prošli cílem, který na následky zranění ppozději zemřel, avšak v době zásahu byl stále schopen bojovat. Od této doby se začali vyvíjet projektily se cíleným zastavovacím efektem.

   Podobné problémy se stali v Československu, kdy bylo několik případů zásahu VB, kteří pálili na cíl pistolemi ráže 7,65mm Br a tento cíl byl stále schopen pohybu i se 7mi zásahy.

   - Simulovaný průchod plášťovaného projektilu živým cílem a následně tvorba balistického kanálu: video1 12Mb, video2 1Mb. Prezentováno na www.balistika.cz

 

 

    Náboje a okrajově Brokovnice

    

•    1 - brokový náboj cal. 12
•    2 - AA baterie
•    3 - .454 Casull
•    4 - .45 Winchester Magnum
•    5 - .44 Remington Magnum
•    6 - .357 Magnum
•    7 - .38 Special
•    8 - .45 ACP
•    9 - .38 Super
•  10 - 9 mm Luger
•  11 - .32 ACP
•  12 - .22 LR

 

   Náboje mají 2 základní dělení a to: Brokové (nejednotné) a kulové (jednotné). Brokové náboje se používají zejména do brokovnic, kde jsou jednotlivé ráže odstupňovány podle hmotnosti broků v náboji v poměru k, tuším, anglické libře (jednotka hmotnosti). U ráže prokových nábojů, nebo brokovnic tedy hovoříme jako o 12ce, 14ce, 16ce apod. 4ím menší je číslo tím větší je ráže, přičemž největší broková používaná ráže je 12ka. Náboj může také obsahovat různé velikosti broků.

   Jistý smrtící účinek bývá u brokovnic uváděn na 20m, pravděpodobný smrtící účinek se dále liší dle velikosti broků. Max. dostřel nepřesahuje 300m u největších průměrů a ranivost (vzdálenost na kterou cíl určitě zraní) bývá do 100 - 120m u největších průměrů.

   Zajímavostí jsou náboje s nejednotnou střelou do revolverů, které používají ozbrojené složky v budovách (soudy), nebo ochranka v letadlech. Jedná se o náboje, často .38, které mají místo kulky množství malých broků v uzavřené plastové střele, která po nárazu uvolní broky. Tyto zbraně minimalizují riziko odrazů od stěn, průstřel cíle a tedy zranění nezůčastněné osoby. Obvykle cíl neusmrtí ani nijak výrazně nezraní.

   Kulové jednotné náboje mají situaci mírně složitějčí, používá se totiž nesčetné množství ráží a modifikací, nejčastější pistolové náboje jsou uvedeny výše na obrázku, puškové níže.

  

•    1 - .50BMG
•    2 - 300 Win Mag
•    3 - .308 Winchester
•    4 - 7,62x39mm
•    5 - 5,56x45mm (NATO)
•    6 - .22LR

 

   Ideálně expandovaný náboj, řízená expanze 9mm Luger (ranivý a stop efekt)

  

   Ideálně expandovaný náboj, řízená expanze .40S&W(konkrétně tento je šokový - prasečina)

  

 

 

   Zpětný ráz

   Jedná se o efekt vznikající po výstřelu z palné zbraně, jež má za následek tzv. kopnutí zbraně proti střelci, ve výsledku, zbraň při střelbě vlivem zpětného rázu stoupá.

   Pro utlumení zpětného rázu slouží různé střelecké techniky a držení zbraně, u pušek stejně tak, avšak více ne-žli u pistolí záleží na pažbě. Je-li pažba v kontaktu se střelcem na co největší plože těla, umožňuje lépe zvládat zpětný ráz.

   Zpětný ráz plně nerespektují žádné dnes existující hry, a je potřeba si uvědomit, že vyprázdnění zásobníku u kalašnikova, by mělo za následek u nezkušeného střelece, střelbu do vzduchu, u zkušeného, značně nepřesnou a hrubou střelbu, se kterou by nezasáhl člověka ani na 50m.

   Každý vystřelený náboj zvedne zbraň proti střelci v závislosti na používané munici o výrazný kus, proto se stříli i z pušek po jednom, maximálně dávkou po třech nábojích, při větším počtu vystřelených nábojů najednou je střelba neůžinná.

   Velmi vtipně reprezentují zpětný ráz hry jako CoD 2, CoD 4, CS apod. Zpětné rázy u vytvářené při střelbě z pušek u těchto her odpovídají realitě tak z 5%. Stejně tak prakticky veškeré filmy značně demagogizují společnost. Rozhodně zapomeňte na gangstery, který vemou M12 nebo Uzi a kropí to z auta plnej zásobník na cíl 50m daleko a zbraň drží jednou rukou - realita by byla taková, že by si po 3 výstřelu prostřílel střechu vozidla, a zbraň by nikdy do záměrně plochy nevrátil dokud by měl stisknutou spoušť. Jim se tyto heroické kousky daří díky použití slepé munice.

   Při prvním výstřelu se zpětný ráz projeví až poté co projektil opustí hlaveň, tedy zpětný ráz neovlivňí střelbu po jednotlivých ranách.

   Velmi dobře lze zvládat zpětný ráz u pistolí s použitím např. Weavrovy techniky postoje a držení zbraně, kde je možná i poměrně přesná (v rámci účinného dostřelu) a rychlá střelba.

 

Ráže

Střela

Index

Poř.

7,65 Browning	celoplášť ogivální	50 %	1
7,65 Browning	poloplášť expanzní	61 %	4
9 mm Browning	celoplášť ogivální	52 %	2
9 mm Browning	poloplášť expanzní	54 %	3
.38 Special	olověná ogivální	52 %	2
.38 Special	poloplášť expanzní	62 %	5
9 mm Luger	celoplášť ogivální	62 %	5
9 mm Luger	celoplášť komolý kužel	70 %	7
9 mm Luger	poloplášť expanzní	80 %	10
.357 Magnum	olověná s prosekávací hranou	72 %	8
.357 Magnum	poloplášť expanzní	86 %	11
.40 S&W	celoplášť komolý kužel	78 %	9
.40 S&W	poloplášť expanzní	87 %	12
.45 ACP	celoplášť ogivální	64 %	6
.45 ACP	poloplášť expanzní	86 %	11

    Pohled do budoucnosti

   Nejbližší budoucnost nám představí pouze moderní odolné zbraně z lehkých materiálů jako jsou XM8 rifle apod. V širší budoucnosti se můžeme těřit na zbraně používající beznábojnicovou munici, se kterými se dnes experimentuje, nicméně výsledky zatím nejsou úplně nejlepší.

   Takové zbraně by v případě nasazení měli značné výhody, jednalo by se zejména o ušetření kovů a prostředků při výrobě náboje za nábojnici, dále by se učetřila hmotnost munice.

   Další zbraně které se nově vyvýjejí jsou známy pod názvem "Metal storm" kde se jedná o beznábojnicový systém, schopný vystřelit milióny projektilů během minuty. Více info o tomto projektu na stránkách www.military.cz zde - jedná se o velmi zajímavé čtení.

 

   Mohli jste se dozvědět:

• - co je palná zbraň
• - základní rozdělení zbraní
• - obecné technické parametry
• - info o zpětném rázu
• - k čemu slouží rotace střel
• - rychlosti střel, dráhy jejich letu
• - efekty při zásahu živého cíle
• - nejpoužívanější munice
• - jak vypadá řízená expanze náboje
• - co je balistický kanál a jeho tvorba
• - Marshallův Index
• - energie některých střel
• - obecně dostřely, účinne dostřely, maximální dostřely

 

       Zdroje:

• http://www.balistika.cz  obrázky, info, video
• http://cs.wikipedia.org/   obrázky, info
• http://www.vojsko.net  obrázky
• http://www.i-skladka.cz
• a také s velkou pomocí http://www.google.cz
• (psáno pro komunitu http://www.gamepark.cz)